Ze křídel polámaných snů
padá má touha na dno kaluží
má sestro jarních dnů
plaváčku mých pravd a lží
kam ses mi poděla
má růže nesmělá
podťatá srpem anděla
Někdy je touhla jako sen... prchlivá
ondy jako nerozumný čin... narnivá
... ale dycinky bude Tvá a většina se jich naplní.
17.07.2011 10:56:00 | NikitaNikaT.