Za bílého dne

Červené čižmy z plastové kůže
stařičká cikánka
tělo majíc poseto štrasy fialových bandáží
kočky zápražní - u stánku s mastným chlebem
hlídají kosti
pro víru v kožich.

Běženec nádražní
žlutý jak vyhnaný Jud
játrem děsí
jed by z láhve - z láhve jed
třeba i z krabice
morem si cestu klestí
lid jej předbíhá
dříve než záda stočí vpřed
dírou v zubech zahrozí
za čepici
třesoucí se kotníky
igelitové koše.

Jednu rukavici mám
z jedné na druhou
ruku schovávám...

Dredatá "Zrzy"
ocelí v kůži promrzá
vlaky nás sbírají
lámou rohlíky v kapsách
...a já jsem útěkář
z podchodu
pod - vodu utíkám
k horkému čaji.