BYVŠI

***


Byl jsem příliš opuštěný na to
abych byl sám
myšlenky zaplnily prostor
po tvém smíchu
veškerý odezdí ke zdi
za horizont příběhů ujíždějících rychlíků
dál jsem nedohlédl
jen pocit hlásil výhybku
na druhém nástupišti bez kolejí
se spoustou čekajících u vrat
vzpomínek někde od neznáma byvše
bez jízdního řádu přestupů z
první třídy do druhé
a pak naopak
víš
starý plechový vláček
zapomenutý v krabici celuloidové panenky
ses svlékala když hořela
duchem vysmátá od ucha k uchu
já tě pak vagónkem vozil dookola
po koberci se stopami panenské krve
držel za ruku při početí
později
tleskalo ručičkama a řeklo mi
máma
ještě nevědělo že chce žít s pohlavím
jen sálo prs a tys byla šťastná
to bylo dávno
na nádražích bylo potutelné prázdno
bez výpravčích

***