Do ticha,
pošeptám...
Bez slz,
že loučím se...
Inspirace,
odchází...
Tak jako vzrušení,
ze včerejší noci...
O lásce,
moc nemluvím...
Ale o bolesti,
to už je jiná story...
Ta naše,
co nás spojuje...
Bojovník je přeci ten,
kdo zůstává...
Však dnes,
loučím se s Tebou...
A v mojí mysli,
budou tvoje slova, tvoje věty...
A já,
se k nim chci vracet...
A až zase budu tápat v temnotě,
budou mi majákem....
Vracím se
pro rozervaná srdce
vracím se jak
mořská vlna
co dřív
rybou byla
pro člověka
zemřela
vracím se
protože skála
je nemněnná...
24.07.2011 11:30:00 | la loba
Ve tmě života je maják nezbytný
08.07.2011 23:16:00 | Chancer