na skřipci

tak na skřipci mezi radostí a bolestí
napjatá
lámu si slova z šumu své krve
splašeným srdcem se snažím
přibít k této hodině naději

ale ona
chytit se nedá
Železnou košili a ve vlasech kvítí
jde bosá sněhem od hoře k hoři
a její pousmání
široké jako pásma hor
daleké jako obzor hluboké jako prázdno
mezi dvěma hřebeny
od noci k noci
od jitra k jitru
taje rychleji než můj dech

tak na skřipci mezi dálkou a dálkou
tak na skřipci mezi životem a životem
tak na skřipci mezi radostí a radostí

slyšíš