Vyznání...tak nějak..

.

V poduškách manželství ležíš
jak nemluvně
Naše holky i mě střežíš
dost výmluvně

Jsem vděčná za tebe
lásko
I když srdce za tě, by občas,
prasklo..

To jsem prostě celá já
smutná i veselá,
chladná i vášnivá
- citů přesycena
v sobě občas zatracena ..

Nevíš, kam dřív skočit
a já stále něco chci
poradit
pohladit
v tvém objetí spočít

City zkusím přemluvit,
aby nevyčnívaly
a tys mohl v klidu být
se mnou, s námi..

.