Pohádky tisíce a jedné noci

Anotace: Petrklíč musí otevřít 1000 ptačích hnízd + ?

Tisíce příběhů, tisíc lásek skrývá
Jen ta poslední mi zbývá
Slon, co kráčí po hladině
Smutná paní a zlaté klíče
Myslivec, pastýř, obrazy, síně
Smutek, radost i rány biče
Cesta oblohou mléčné dráhy
Tak zanech snahy, vždyť jsi nahý
Trnová koruna, Kristus a ptačí peří
Tisíce místností, dva tisíce dveří
Koš hvězd a koruna, co zdobí hlavy
Občas se dívám na popravy
Když do mé duše vstoupí čas
Budu už skutečná, jedna z Vás
Pak kohout ohlásí mi ráno
A někdo z lidí dá své ANO
Nečekala jsem, že se plní
Mohou být lidé neomylní?
Tak ptám se, vždyť to víte sami
Jak se Vám kráčí za hvězdami
Ještě 4 strážci smrti, jedna si zvíře sebrala
A v jeho těle kosu nechala
Čaroděj s dýkou s lebkou v rukojeti
Už nečte slova o závěti
Krásná paní nesfoukla moji svíci
A čtvrtá sedí při silnici
V jejich očích láska září
A sní svůj sen, ten o oltáři
Vlasy její květy zdobí a hvězdy ztrácí třpyt
Vždyť jediné co chce, je žít a tuto službu odložit
Zas budu zvracet, slzy z očí ztrácet
Už se nechci vracet, zbytečná práce
Slunce dnes do okna mi svítí
Vidím jen vršek stromů, žádné kvítí
Mám to tu za pár, na dožití
Bratři mi dali lodní lístek z kaštanu
Houpou mě, drží nad hladinou, když zítra vejdu do chrámu
Sundám si boty a rozezvoním zvon
Pak přijde ženich, zkrátka ON
A dám mu radu za bonbón
Čistím si žaludek a ztrácím sílu
Jen Bože, prosím, nech mi víru
Já zaplním tu černou díru
Láskou o jaké zdál se sen
Tak kráčej zlehka ke mně jen
Než pohltí mě noc i den