Až jednou
Až jednou
Anotace: Povzdech
Až jednou
Už nikdy nebudu chodit,
jen ležet,
psát a slova plodit,
čekat.
Až svíčka dohoří
a mé tělo se pak v hrobě rozloží.
Sbohem hory, skály studené,
lesy, řeky, větře, slunce,
mosty, města, země vzdálené.
Moře, kde chci mít odpočinek.
Poslední tipující: khantengri, Psavec, Jeněcovevzduchukrásného, Špáďa, tato22, kasparoza, ECHO PARAZIT, Donne, CULIKATÁ, Fanosh, ...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk01.08.2011 12:55:00 Jeněcovevzduchukrásného
Smutně pěkné.Má žena byla taky fotografka a pracovala za komančů v prvním minilabu v Praze Na Příkopě a teď je v inv.důchodu.Jak já jí občas říkám, dokud ještě žijem, je všechno oukej!:-)
30.07.2011 10:18:00 tato22
Patricie,ještě se s ničím neluč.já to vím,život je někdy boj,moje moto je-když už nemužu,tak ještě přidám...takže piš,ať mám co číst.)))
27.07.2011 00:10:00 kasparoza
tvé myšlenky jsou smutné velice, však nikdo ti je nesváže a mohou vyrazit kam chtějí, je-li dost představivosti a kuráže ..
