Anotace: Prostě další nápad. Tentokrát to bude reálná báseň ze včerejší půlnoci, kdy jsem do mobilu do poznámek zachycovala včerejší psaní. Takové trochu o mě :)
Sbírka: Mé půlnoční chvilky 2.
Tma. Vesnice
dávno spí.
Spí sourozenci,
spí babiččini králíci.
Ozývá se
chrápání,
půlnoc je
dávno pryč.
A já, sama,
potmě píšu
poezii pro potěchu,
i pro útěchu.
Komár mi létá
kolem ucha,
píská, já plácám
dlaněmi bezvýsledně.
Již neusnu. Zvuk
řezání dříví
mi zabrání.
Snad uspí mne psaní.
Svoji duši,
každý večer,
půlnoc co půlnoc
vylévám si.
Co je lepšího
na plnou hlavu
než psát?
Psát a psát a spát.
Dobrou noc.
Rezkooo, myšlenky poskládané do řádků, které se graficky tváří jako verše, ještě nedělají z psaného útvaru báseň. Předstupněm básně je "veršovánka" nebo "říkanka". Na báseň kladou literární teoretici a kritici mnohem vyšší nároky, než co jsi tu předvedla. Báseň má být plná poezie, tj. neobvyklých výrazů nebo jejich spojení, zvláštních obrazů, zkratek atd., rým je až druhořadý...
Určitě ti neříkám nic nového, také píšu občas blbůstky či jiné zvláštní formy ve verších, ovšem ty s minimem poetických prvků nazývám raději jen básničkami, případně říkankami.
04.08.2011 01:48:00 | Špáďa