Anotace: Tak jsem nějak neodolala, když je tu tolik mořských panen. (Nemohlo by to PAK být nějak takhle?)
Houpávala se na vlnách
a bylo jí tak lehce
a stříbřitě se blýskala
a vypadala křehce.
Houpávala se na vlnách
a zpívala si k tomu
a potom přišel cizinec
a vzal ji k sobě domů...
Už nehoupe se na vlnách
a šupiny jí spadly
a díky tomu prozřela
a její sny - ty zvadly.
Je mořskou pěnou v příboji
a břehy hladí lehce
a dotýká se lidských těl
a na břeh se jí nechce.
Nechce už znovu do pasti
a nechce v duši sténat
a mlčet jen a poslouchat
a nemoci ven z tenat.
Láska ji totiž zhubila
a teď s ní příboj bije
a mlátí s ní do ostrých skal
a její srdce... Žije?
pro lásku, pro ten okamžik
až do neznáma vkročit
ať mužské nohy jedenkrát
se v mořské pěně smočí
aby zas jiný příběh vznik´...
když naleznou se v hlubinách
a se zemí se loučí
pro lásku, která umí dát
s absencí všeho, co je strach...
08.08.2011 18:35:00 | šuměnka
pak nechci být mořskou pannou
ať raději ohně planou
mi v srdci svobodně
a sama rozhodnu
kdy vstoupím do ohně..
29.07.2011 21:34:00 | Mbonita
Mořský pany
maj' to blbý
nemohou
i když je svrbí ....
/ prostě ....***- každý má svý ...:-)) /
29.07.2011 21:21:00 | HarryHH
Mořské panny v kruhu plavou
tiše láskou sténají
později však s čistou hlavou
pravou lásku hledají:-))))...
Ta je tedy parádní:-)
29.07.2011 18:47:00 | CULIKATÁ
Moc a moc krásně napsané, a já to říkám pořád , láska je někdy nevděčná..
29.07.2011 16:34:00 | Emmelia