Anotace: Když děti odrůstají a touží po změně hnízda, vždycky je něco, co je k tomu vede. Tak jako v mém případě.
Z rány plamen vyšlehl
a tvrdě mě udeřil přes levou tvář.
Žij ještě chvíli pod touhle ochranou
a život si zkaž!
Chci utéct z té země bez slunce
ze šedých komnat bez punce.
Chci utéct z těch prahů,
které vystavěl můj otec,
chci změnit příjmení,
rodiště a obec.
Plamen popálil i většinu mého já.
Prý že jsem pro bolest stvořená.
Sypkým pudrem si mažu popálené pěsti
a marně si přeji jen kapičku štěstí.
Chci utéct před sílou ohně a větru.
Půjdu klidně s nákupní taškou
a přes rameno přehozeném svetru.
Pár peněž z vlastních platů vezmu si
a všechna pouta zpřetrhám na kusy.
Jen utéct a vědět, že už nikdy nezabolí
slovo vedřené jak cejch kobyle do kůže.
Utéct se svou láskou
a vědět, že už na mě nikdo z nich nemůže
Je spousta lidí, co takhle to cítí,
doufají, že volní,
své štěstí do hrsti chytí... Snad to vyjde.
27.02.2006 12:00:00 | Krtica
zajimave a dost smutne. Az me skoro vyhrkly slzy.
09.02.2006 23:32:00 |