Dvojitý infarkt

Anotace: vytřeštěné

nevyřčené pozdravy
sklence s rozpuštěnou nadějí
závějím nekonečných spánků

položím se
na rozestlané růže
jejich čerstvá vůně
obejme mě sladce.
Hlavu podložím si
zvláště pěkným věncem
a protože
nic není pohodlné jako
mramorové lože
usnu v černém zapomnění
dřív než zchladnou moje žíly.

Svět tichounce couvá dveřmi
jako chůva
nechává mě ve tmě spát
víckrát se už neprobudím
do hlavy se vkrádá chlad.