Červenec,
a na začátku něho jedna sebevražda....
A na konci,
jedny narozeniny...
Tenkrát ti bylo,
24....
A já slavila,
18....
A v polštáři,
plných slz....
Nalezla jsem,
svojí dospělost...
Když viděla jsem,
tvoje tělo naposled...
Bylo zahaleno černým pytlem,
a mnou proběhlo sebepoznání...
Ke hvězdám,
promlouval jsi tiše,
A do našich srdcí,
stejně tak....
Pro lásku,
málo bojoval,
A smrti se vydal,
se vztyčenou hlavou....
Víš, že život,
je paradox....
A někdy napíše,
pěkně hnusný scénář...
Ahoj whioletko,máš to jako vždy smutný.....život je jeden hnusnej scénář.
08.08.2011 18:49:00 | ECHO PARAZIT