prosím překroč můj práh
vykoupu Tě v malinách
nakrmím jahodami
smažu vrásku smutku
rozsvítím Ti oči
a povím jen
jsem zem
a jsem tady..
nebuď hlady ,mám plné dlaně něhy
27.08.2011 21:47:00 | Mbonita
vzpomínky zahoří než promění se v prach...nedovolím...vzpomínky jsou jediné co mám :)
17.08.2011 14:18:00 | Noc17
Neprosíš se o nic?
To v pořádku je
nepros se, nemáš to zapotřebí.
Jen v potaz vezmi fakt,
že lidé se i přesto občas změní.
A tobě pak stačí
jak hlobavá již psala
slastí přivřít oči
a jen se houpat na vlnách.
Jsi skvělá, čtivá ...Děkuji
17.08.2011 13:35:00 | kasparoza
měsíc je za maky
na loutnu padl stín
noc když svou má říš
je víra v zázraky
na šňůrkách od bikin
a prosit nemusíš
***
J.
15.08.2011 07:21:00 | j.c.
Jsi jednička šumáčku,nádherné!!
12.08.2011 17:40:00 | CULIKATÁ
Další má hluboká poklona!!
Obdivuji lehkost, s jakou se ti podařilo své pocity a myšlenky "zmobilizovat" do veršů!!!
A jak dobře, žes je oděla i do modré!
12.08.2011 13:53:00 | Špáďa
Sakra.. kdo má pořád vymýšlet ty obdivné komentáře :)
Píšeš úžasně!!
12.08.2011 12:15:00 | Hazentla
Neprosím se o nic!
Jen touha překročí můj práh
a slastí přivřu oči
a jsem jak na vlnách.
Vzpomínky přivanu jak sopný prach...
Úžasný, opravdu skvělý!! S úctou!
12.08.2011 08:42:00 | hloubavá
Tvá krásná báseň je ozdobou Literu.
12.08.2011 00:18:00 | Psavec
Nádhera snoubící se s pravdou i já ji dobře znám...
11.08.2011 22:59:00 | labuť
pěkný..moc..
11.08.2011 21:19:00 | Květka Š.
Vzpomínky rozčeří se živě v lagunách…
Neprosím se o nic!
Jen chvíle tiché brzdí rychlost drah
když vynoří se přelud horkých loni
a v arabesce prst by skrz ně sáh´
Vzpomínky zahoří, než rozmění se v prach…
tato část moc dobře napsaná...ST
11.08.2011 20:11:00 | xoxoxo
Moc a moc hezky se mi četlo...i na poprvé...
11.08.2011 13:54:00 | oběžnice
Abych se přiznala, musela jsem číst dvakrát. Ta báseň je totiž úžasně melodická a po hudební stránce prostě dokonalá, má spád a jiskru jako Leningradská symfonie!
I když obsahově mi přišla "normální", svou zpěvavostí si mne získala.
11.08.2011 13:39:00 | Zelená okurka
O nic se neprosíš!To jenom větru horký letní dech,zabrnkal na struny vzpomínek a ve stromech míza na okamžik ožila...láska je hra vabank...o nic se neprosíš!To jen stín vloudil se pod víčka,a zamrazil jak obehraná písnička,jak sladkobolná lež...že osud neuprosíš to víš.,.
11.08.2011 13:33:00 | la loba