Blahodárné krvežíznivé přeludy
a stigmata jako múzy
na plechových epochách času
instrumentalista etudy
na strnulé části prózy
ulehá v zlatavém klasu
píše o kráse
a hýčká ňadra země
to hliněné srdce bohatství
sní o věhlase
a o tajemné ženě
co jednou do duhy zkapalní
jako mramor
jako pozdní večery mládí
když líbali si ruce
jako ctižádostivý kantor
když ďábel ho svádí
stáhnout hákem slunce
doložit předsudky
a zapomenout na dějiny
zašlé slávy temných hrdinů
paralyzovat výčitky
vlastní rodiny
a jejích nečekaných činů
mít či nemít
o to tu běží
je to závod bez vítěze
bez příchuti bez suverenit
někdy unavení jindy svěží
obrovské břemeno bez přítěže.
surealistický masakr. nebo možná i masáž? opravdu patříš mezi špičky,protože co věta to evokace,a vůbec nevadí,že tomu 100% nerozumím a marně tápu,fakt nevadí,je v tom zase jiné kouzlo.
13.08.2011 14:46:00 | ECHO PARAZIT
Ty víš že Tvé básně zbožňuju a tahle patří opět k těm co si čtu dokola...máš skvělé obraty a dobré myšlenky...
13.08.2011 10:27:00 | la loba
hmm..opravdu dobré obraty,krásně napsané!
Hlavně tato část básně tedy lépe řečeno samotný začátek je krásné použití slov ST!
13.08.2011 10:17:00 | xoxoxo