Houpám se na oprátce
z aorty
vlastního srdce
tak trpce
chutnají mé slzy
neboj, už brzy
složíme křídla
ke spánku
a v doprovodu červánků
ukradneme duhu
jen se jaksi motám v kruhu
bez začátku
bez konce
a řekla bych
že dokonce
nemůžu z něj ven.
sakra ty tak dobře píšeš, že se vždy klepu jak ratlík na nové a nové tvoje básně :)
16.08.2011 18:15:00 | whiolet
Paranoya příchází a odchází v jisté intenzitě slabého čí silného sebevědomí....básen vynikající s jistou dávkou přírovnání se k nebi a přírodním jevům.
13.08.2011 14:10:00 | ECHO PARAZIT