Je tou květinou,
co kvete věčně a
úsměvem maluje ráj.
Tentokrát z povzdálí
..naslouchám
Možná i opatrně přihlížím
kouzlům slov v tichu
Mysl v minulosti zanechaná
čeká marně na inspiraci
Do srdce nahlíží..a
tajně po chvíli přiznává
..samotu
Najednou je prázdno
po vzpomínkách,
na cestě zpět do nitra,
skrz věčné chvíle nahoty
Pohledem knoty zapálí
Ti na cestě za mnou
Bez jediného kroku
na druhou stranu světa,
přešla..
Mluvila tiše do mých snů
a v barvě medové,
hlasem otiskla se do věčnosti
..mé
to snad néé.. :) přišla nějaká vážná chvilka či co? také pěkné hihihypnotikum je, a ještě by rádo květinku červenou žlutou.. slanou klidně taky šecky květiny ať žije ráj. Teď o píď vážněji.... básnička taková tvoje, j nemít co dodat.
21.08.2011 14:04:00 | J's ..
Smutně medová. Jako sůl bez slanosti a jako spálenina bez bolesti. Krásně prázdná a přece tolik říkající...
21.08.2011 02:14:00 | Hannazka