Dívka se žlutou sodovkou

Sedím na nádraží
pod střechu mne vehnal déšť
vrabčák u mých nohou
do sucha se vloudil též

Na peróně modrý stánek
dívka se žlutou sodovkou
zženštilec pokropený
od Coco Chanel voňavkou

Vzpomínky se vrací
uteklo to
už tu jsou
krásní tažní ptáci
plující oblohou

Zasyčí pára
vagón cukne
courák se rozjede
průvodkyně lístek cvakne
do stanice Naděje

Tvoje oči
jako lesy
hluboké a zelené
uvězněné v Olomouci
do klišé tam zazděné

Vzpomínky se vrací
uteklo to
už tu jsou
krásní tažní ptáci
plující oblohou

Vlasy černé
víc než uhel
padaly Ti do čela
jó holka tenkrát
potkat jsi mne neměla

Vzpomínky se vrací
uteklo to
už tu jsou
krásní tažní ptáci
plující oblohou

Příliš jsme již dospělí
stydíme se za svá těla
láska plachý pták
Bůh ví kam odletěla