Malé či velké,
pořád naše děti
Rok za rokem
lomí se jejich světy
...
Dětský sen
zapadá za obzor
Stává se zralejší
a neptá se na názor
Romantikou provoněná
Lásky plná
Dívka nebo žena?
18let ještě daleko
a už nechce slyšet
stále to
samé..
Jsi ještě dítě
Neoddávej se všemu světu
nebo sní tě
Odkrývá své slabiny
- nevidí, neslyší
rady ustarané maminy..
O to víc se bojím
O její srdce
se lekám
Počítán dny štěstí
a čekám..
..Že nenastane zlom
a ona zůstane sama
Protože jí odešel on
- její pravá strana..
Jo ty obavy ...ale musíš věřit že vše zdolá a k Tobě se bude vždy obracet pro oporu...a jednou i radu
28.08.2011 08:48:00 | la loba
já sice dceru nemám a ani nejsem žena,ale tohle chápu,obavy o děti je strašně sklíčující pro obě dvě strany a nejhorší je,že si tím leezou navzájem na nervy,ale takový je život a taková je příroda.
24.08.2011 19:30:00 | ECHO PARAZIT
Mám dva dospělé syny...a stejné obavy...ve chvíli,kdy se z holky stane máma,je to už prostě navždy..ať má syna nebo dceru...zbývá jen doufat,že...v loterii života bude právě to mé dítko vítěz...
24.08.2011 12:38:00 | Lada 2
Obavy nikdy neskončí, vždycky to budou naše děti a my budeme trpět pocitem, že je musíme chránit... ale na vlastní nohy se postavit musí a když jsou pak spokojené, je to pro nás blaho na duši... Mám dceru dvacetiletou, vím, co jsou to ochranná křídla mámy i když už stojí částečně na vlastních nohou.
24.08.2011 10:40:00 | labuť
Jo,jo,vím o čem píšeš,mám dvě dcery.Obavy ale neskončí,i když jim bude třicet.
24.08.2011 10:25:00 | Donne