zkamenělá ozvěna

Anotace: pro jednoho kluka, kterému je stále osmnáct

Tvé oči cítím dodnes v pase.
Dlouhé vlasy a jemné chvění v hlase.
A dotyk dlaní - blesk.
jak vesmírný "veliký třesk"...
Po roce tvůj pohled zabolel.
Lebka bez vlasů,
jak chromý motýl bez křídel.
Asi strach z umírání
dovolil našim dlaním,
z ještě nedospělých těl
setřít ten nevinnosti pel.
A všechny slzy, co tahle země vybrečela,
ozvěna v lomu nahlas překřičela...
Dodnes ji slyším, jakoby do těch skal,
dlátem ten křik někdo vytesal.
...a každý rok, v tuhle letní dobu,
kamínek z lomu nosím k tvému hrobu.
Slyšíš??? Jak křičím? Jak křičíš??