Hrůzný osud

kdosi bloudí ulicemi
plíží se kolem dřevěných dveří
svléká mladé dámy a šermuje s jejich muži
popíjí u baru a hraje na harmoniku
svou smutnou píseň životní
utíká když nemá na zaplacení
spí v trávě se svým kloboukem
přes obličej daným
poklidně odříkává svou modlitbu v kostele s věží
a obědvá svůj oběd u cizích dveří
sedí tiše v hledišti sledujíc divadelní scénu
prochází po promenádě
pozoruje lodě v přístavu
pomalu loudá se po dlážděné cestě k hřbitovu
tam pod starým dubem je náhrobní kámen
u něj dívka uplakaná v ruce fotku držící
on sleduje ji v klidu z dálky a o chviličku později přiblíží se k ní

dívka náhle zvedne se a on nechápe ten hrůzný osud
když na náhrobním kameni spatří svojí tvář
dívka smutně zašeptá "odpočívej v pokoji"
a pak projde jeho tělem které-bohužel-nevidí...