nuda, generace, samota....však to znáte

už je to tu zas , už zase to trauma
generace znuděnců
bez chlastu neni zábavy a s ním
taky neni zábavy, ale nikdo
si to nepamatuje ,
někdo fetuje, já to pořádně nechápu
sem tam , může bejt ale takhle často
a tvářit se že ne, o co kurva de
já se tvářim že jo! chlastám
a taky že jo, dělám z toho přednost,
dokud ještě můžu ,
a až moci nebudu na loď nastoupím
nechám se odvézt do hamburku
kdo ví co tam uvidím
za střízliva budu hledat jedinou
skutečně bezednou slast
a až mi budou lidi řikat
proč to děláš,
proč se marníš
kam se vrháš a
co scháníš
utápíš se a zahazuješ co máš....
nejsem si tim jistej
asi jsem tak spokojenej
mam rád všechny živly kamarády
co se smějou když jsou rády
za svý štěstí v neštěstí
když po měsíci kráčejí
každej z nás to ví
kde kdo si to nepřizná
něco dokážeme nebo
vůbec nic, kolikrát sedím
v kruhu lidí, nadranej jak jantar
smích, ticho i hluk
ze všech kolem pění
já slyším vše i jen hluk,
ten divný šum
absolutní samota
přesně v moment kdy to nejmíň čekáte
je to vzácná chvilka
však nikdo samotu neprožívá
jak to umim já,
tyhle momenty
absolutna, všeho i ničeho
vám šeptají kdo vlastně jste
někdo se lekne
a samoty se bojí
někdo pochopí
pak je mu oheň vším