Když nic nečekáš...

Anotace: Omluvte tuto slátaninu, mám básnickou krizi..

Chtěli jsme na Stodolní,
ale lije (jako z konve),
Swiderka teskně vyje.

Rodiče odjeli,
tak mám volný kvartýr.
Zvu holky,
večer bez avantýr?

Nakonec se připojí
i jeden kluk,
co si s náma připadá
jak gay
jen do pozdního večera,
s nesmělým /To jsi ty?/
se vkrade ke mně za šera.

/Mě ta deka kouše../
říká omluvně
/Můžu si vlézt k tobě?
Slibuju, že nebudu
nic zkoušet!/
kouká prosebně,
neublížil by ani mouše.

Pokrčím rameny
a dám mu trochu peřiny..
Nevinně ubíhají vteřiny.
Pak mě začne hladit
po zádech,
však celý se klepe,
je mu hrozná kosna.
Jako hostitelka bych ho
asi měla zahřát lépe..

Líbáme se a postupně
se rozehřívá,
už nepřipomíná
umrzlého Jacka Dawsona.

Usínáme jako tuleni
v objetí stulení.