Západ letních mostů

Je to zvláštní pocit
Sedět před prahem
Zítřejšího úsvitu.

Léto pomalu zachází
Jako oranžový odlesk nad západem
A vzpomínky hledají trochu smíru
Ve staré touze po citu.

Muž skrytý v ženě,
Žena dřímající v muži
A pár starých otazníků
Vrytých v jedné stěně
Pod rouškou okamžiku.

Je čas odkrýt slova utajená,
Co před časem zašla v zapomnění.
Čas, aby ta nově objevená
Získala svůj prostor k objevení.

…
Léto spolu s mostem přechodů
Odneslo nás daleko, daleko za vodu.
A tak ti, co ještě věří svému osudu,
Dostali další důvod k důvodu,
Proč ještě chodit se svým džbánem pro vodu.