Zapomněl jsem rozsvítit
srdce
jako světlo majáku
tak jsem tě ztratil
zbyly jen cáry
jako Danajské dary
když kupci bělohlavý
jako supi
rozprodají celou mou duši
na malinké cetky
co větrem houpají se
ve stánku
na každém druhém rohu
a když jdeš kolem
tak teskně cinkají
jako slzy
co propadnou mezi prsty
jako tisíce dnu
bez lásky
bez citů
bez vnitřní krásy
a bez smíchu
plačky tu visí
a čekají
na tebe
až si je koupíš
a nasadíš
na krk
co nejblíž
k svému srdci.
háááá,abych to dovysvětlil,cítil sem se jak v bavlnce protože tohle bylo o proti tvým jiným brutalitkám pohoda....a taky sluší.
02.09.2011 20:58:00 | ECHO PARAZIT
tato básen měla svojí originální jemnost,cítil se se jak v bavlnce.
02.09.2011 20:57:00 | ECHO PARAZIT