BUDAPEŠŤSKÉ GHETTO
Seděli v kuchyni a šeptali
to aby děti nevzbudili
on mluvil tiše, ona plakala...
a děti vedle nespaly
všechno slyšely v tu chvíli
s dekou na břiše tichounce dýchaly
a pára jim od úst stoupala...
" tak příští neděli...ve stejný čas..."
" a kdyby tě cestou zavřeli..."
" neboj, zapřu vás...! "
A děti všechno slyšely...
to, jak venku mráz ková ledy
pro zlé časy
to, jak táta v síni obléká si
kabát se žlutou hvězdou...
a to, jak vyšel do tmy...
naposledy...