Sebelítost
Sebelítost
Anotace: nenávidím slabost...
Nesnáším ufňukaný rána
kdy probouzím se
v cele života
tak sama
že je mi zle
z obrazů
co na stěně
žalujou
tichem
nese se sekání masa
dole z krámu
Nesnáším rána kdy
si kupuju flašku
cestou do práce
a tašku
napěchovanou vzpomínkama
co jsou falešný
jak neplatný mince
můžu je provrtaný
nosit na krku
Nesnáším rána kdy
se budím do breku
a prázdna
Nesnáším když
sebelítost mi podráží
nohy
a já zas píšu
další smutnou sloku
básně o tom samym dokola
o samotě
pouště v jednom loku
vodky
Chci se opít a zapomenout
že existuje
sebelítostivý ráno
plný smutku
a rozlitýho mlíka ....
Komentáře (16)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk08.09.2011 07:22:00 Quigleika
Nesnáším a miluju
to vše si na papír píšu
je mi pak lépe
že je to dané
někde
a Ty
jsi taková
jako každý z nás
bude líp
říkávám
pomoc přichází
kde, kde je
volám též...
07.09.2011 21:05:00 Jiná
ale ty jsi přece silná...jako všichni na literu..jinak bysme tu už dávno nebyli..jinak pěkné výrazy..cela života a tak..
07.09.2011 16:30:00 uživatel smazán
rána a večery no...
06.09.2011 22:44:00 Danger
Pamatuj, že veselost je nejlepší recept pro dlouhý život. Neboť smích je nevysychající pramen sebedůvěry a odvahy.
06.09.2011 16:07:00 hloubavá
Sakra - vy... se na chlast, já to taky zkoušela, pomáhá to jen pro ten den a pak je ještě hůř!!!
06.09.2011 15:58:00 la loba
Já právě když se napiju tak je mi obvykle líp ale někdy to sklouzne do tý sebelítosti jakože jak já k tomu přijdu když se tak snažím...
06.09.2011 15:57:00 ECHO PARAZIT
Strašně se mi to líbilo lobo,protože se ti musím k něčemu přiznat....já bohužel tou sebelítostí někdy fakt hustě trpím....myslím si o sobě že sem ten největší chudáček pod sluncem....,ale ono tohle taky dělá chlast....chlast mění lidi at chcem nebo ne.
06.09.2011 14:42:00 Mbonita
litovat..se..radši to nedělám..je mi pak líp:-)
báseň prostě osobitá a skvělá
06.09.2011 12:52:00 šuměnka
gratulace k dvousté básni - to myslím klad
a sebelítost? tu nemá vítr rád...:)
06.09.2011 12:06:00 6thSun
nejhorší je, když si to člověk jeden den NESMÍRNÝM úsilím vybojuje a právě to ráno se zase probouzí jako vyměněnej, nervózní a blbě naladěnej, že musí začít všechno budovat znova od píky...ale kolik rán se dá takhle statečně přežít, na kolik má člověk energii?
06.09.2011 11:46:00 E.T.Jane
I když ST věř, že bych nejradši tuhle báseň nečetla... Půjdem to spolu zapít! A piš,piš,vypiš se ze smutku a vzteku a zradě a vůbec ze všeho co tě (Laděnko po tvém) sere.. Já tomu říkám, že upouštím páru.. :)
