Chrudimská nokturna

Anotace: To město a okolí má své kouzlo, místní možná poznají, kde se mi líbilo nejvíc.

Když zvoní podvečer
z Železných hor,
fortnýř se nekoná,
dřevěný kostelík
spí jako madona.
Lesk zralých makovic
stoupá ti do očí.
Co můžu přát si víc?
Do rtů se vkrádá sen,
po letech okouzlen
veze tě opilý Kočí …

V potůčku pod lávkou
starý čáp zkamení
jak srdce do hradeb
vytesané.
Šeptáme s milenci
- lásku svět nezmění
dokud to srdce bít
nepřestane …

Pod křídly běsných vran
čas, který vypršel,
vrací se nepoznán
ze starých náhrobků,
podivných leporel
temné zdi kostela,
kde vůně kadidel
před lety vyčpěla …

Dávno už katův meč
zločince nestíná,
jen hlavu měsíce
chtěl smočit do vína,
rozpustit jeho třpyt
na modrý portugal.
Je člověk lásky syt?
To bych se říci bál …