Anotace: ....
Vnitřně rozervaná
na kousky.
Byla jsem křičet
v polích.
Kde mou bolest
slyšel jen vítr.
A slunce pálilo
do nahých ramenou.
Tolik mě bolí
žít....
Ve světě, kterému
nerozumím.
Pak v noci
v posteli.
Týrám se vzpomínkamy
a otázkou Co kdyby???
V posteli prosáklé
slzami.
Proč tak moc chci tě
a vzápětí nechci.
Bojím se každého
rána.
Bojím se
dnů.
Krásné, výstižné... Musím přiznat, že jsem se v tom dost taky poznala. ST! ;)
27.03.2012 21:48:47 | Anne Leyyd
jojo, rozhodně v tom nejsi sama, jsem teď v uplně stejný situaci, kdy váhám, ubližuju si a nejvíc ostatním... ale kdo ti řekne, jak se rozhodnout?!! možná moje ST :-)
14.09.2011 10:56:00 | Lagedama
moc se mi líbí, jak píšeš...asi proto, ž mám pocit, že vím, o čem mluvíš :)
13.09.2011 22:16:00 | trhla.marketka
To srdce volá
lásko chci tě
A duše tiše dodává:
kdoví, zda srdce
neřveš, slova troufalá
... znám takové bitvy... je umění vyjít z nich jako vítěz...
08.09.2011 18:43:00 | labuť