V sobě sám
V sobě sám
pletem síť z melancholie,
čekaje, až čas stín smyje,
až čas smyje stesk těch holých stěn
ženem spolu do neznáma,
však topíš se v něm sám, já sama,
v sobě sám jsme každý opuštěn
já jsem rub tvé šťastné mince,
nejkřehčí tón v basové lince,
však dnes tvým mincím stačí prý jen líc
ty jsi má kapka v černém moři,
tečka, jež mě v stíny noří,
však já po ní prahnu stále víc
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Je moc hezká, jen nevím, zda to bylo tím, že je ráno, ale když jsem jí zkoušela říct nahlas, pletl se mi pořád jazyk. (nejsem po flámu, ale jako kdyby to byl jazykolam).. Pro mě originální, protože to se mi dosud u žádné básničky nestalo :)
09.09.2011 07:17:00 | E.T.Jane
