Pohled
Pohled
Smáčené rty v blátivé louži,
kdy piješ hořkost života.
Smutek a bolest pořád tě souží,
kol tebe jen sama prázdnota.
Ten život v očích hraček zděšených.
a odvaha v odrazu obrazu.
Stojíš, v ohradách dřevěných,
měl bys a nedbáš zákazu.
V stoletém tancuješ krunýři
a plastové srdce stále tepe.
Brunátné hněvem snové zátiší,
... v závistí své utopené nebe.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Trošku v tom tápu...to je ale moje vina...je to přinejmenším zajímavé...pěkná...!!!
12.02.2006 17:35:00 | Milano
já asi moc nepochopil ale je vidět dobrá práce, fakt. má spád a fantazie nechybí. jinak díky za překlad z tý polštiny.. jediný slovo co mi nešlo byl ten řetízek.
12.02.2006 14:47:00 | kulishak
Pfuu, jsem se otřepal, kolik mrazu mi to prohnalo po zádech... Moc pěkně zpracované :-)
12.02.2006 11:39:00 | Buližník
