V 00:02 rozteklý před displejem
Sedím ovíněn a nic nečekám
Proplétám se vzpomínkami na den
Ale stejně už v tom bloudím
Nevnímám počasí za okny
A přesto se topím v kalužích
Nasáklý nitroglycerinem
tuším explozi
Asi se nezrodím jako další hrdina
Zkolabuji těsně nad ránem
Plný lebek s mrtvými důlky
odkráčím do jitra dne bez ozónu
Mezi prsty procedím
v komatech padající pískovce
Milují se se mnou zběsile
ale už jsem si zvykl.....
Hm, zajímavé, snad mě tak nějak napádá, že ačkoli si myslíme, že se sami známe, tak se nám někdy ukáže, že se neznáme, tedy zas až tak dobře.Život je někdy velmi zvláštní.
23.11.2016 18:38:34 | Jeněcovevzduchukrásného
Děkuji. To jsem ani nečekal. Přidám sem někdy něco, ale nevím kdy, všechno mám na papíru a jsem dost líný přepsat to do 0100011011010111011001.
25.09.2011 22:02:00 | Quetzal
snažilo se mi to v hlavě vytvořit obraz.
16.09.2011 23:27:00 | tenflipskáj dysfunkt