Anotace: Ne, ty nemůžeš být můj otec! Nemůžeš být můj příbuzný! Nejsi nic! Pro mě už ne!
Poslední pohled v pravdu,
zbytek života už budu lhát.
Ty nech si svoji radu,
já nemám za ni ti co dát.
Nemám nic!
Dát můžu ti jen duši,
nic jiného mi nenechal.
Mýmy city on nabil svoji kuši,
šrám po výstřelu dlouho zasychal.
Dodnes nezaschl!
Lhát musím o tom muži,
co daroval mi život.
Po smrti mé teď touží,
to on je teď můj pilot.
Strhnul mé řízení a já mířím do nenávratna!
S dětma to je těžký a s dospělejma také:-).Moje mamka kůli tátovi přišla o život a horší věc mě už asi nepotká.Držím palce a přeji hodně síly.
10.10.2011 20:51:00 | Jeněcovevzduchukrásného
milá a šikovná poezie
23.09.2011 20:42:00 | tenflipskáj dysfunkt
Díky za podporu, ale u mě je to bohužel trochu složitější! :( Ale přesto děkuji! :)
20.09.2011 19:30:00 | Matty_D
Možná se ještě usmíříte během života se vztahy v rodině mnění...někdy děti musí být k rodičům tolerantní...Mě v tvém věku strašně vadilo omezování a nesmyslné příkazy ale bohužel naši pořád opakovali větu-dokud tě živíme blabla -určitě to znáš...no a teď se tomu smějeme i když s mámou mám problém pořád...
20.09.2011 16:46:00 | la loba
Hele, tak to je víc než zajímavý, nečekala bych to. Neokoukané rýmy a pointa taky více než zajímavá.
Matty, není to ale jen chvilkový pocit? A ikdyby, při chvilkových pocitech jsou básně hezčí.
Takže STéčko je zasloužené :o)
Lee
19.09.2011 21:01:00 | Leedram