UPROSTŘED

Anotace: ....

Černobílé klapky klavíru
rozpláčou střepy v očích
pro tryznu
pro boha v temnotě
pro hromádku papírů
co v mozaikách záhadně končí
jako žiletky v zápěstí
pro zrcadlem zkřivenou podobiznu
pro život v nahotě
ze vnitř i zvenčí
bez tebe
a bez štěstí

ve vaně usínat
a pohybovat tak se přirozeně
jako vyhynulí mořský tvor
cítit vítr narážet do prsou
probouzet se a každou noc umírat
nevyhnutelně
i přes všechen vzdor
a vůli hrdou

odpočívat v náručí
dřevěných hraček
a být součásti té hry
jako víra k bohu
když srdce ti poručí
vyhrabat se z těch sraček
protože čert nikdy nespí
a vyrve ti z těla duhu

vlastně otrhá úplně všechno
co pevně nepřipoutáš si k sobě
svým vlastní způsobem
vždy bylo a budeme jedno
jestli zůstane kousek naděje v tobě
uprostřed mezi zlem a dobrem.