Rozhodně ne poprvé
a taky ne naposledy
sčítám
jak ubíhaj dny
a sny jsou
jen rozbité krasohledy
omezené mihotáním víček
Tak marně hledám
barvy ze včerejšků
a všude samá šedá
program co přepnout se nedá
jak reklama na zubní pastu
s plastovými úsměvy
Já si myslím, že nádraží v Brně je v tomto ohledu silným producentem podobných myšlenkových pochodů.
Hezky napsáno!
:)
20.09.2011 10:07:00 | Hazentla