A stařec přichází na horu
hůl
noha noha
hůl
pozoruji papírové draky
a klaním se obloze
Bože můj, kdo nůžky prostoru
tak doširoka rozevřel?
křehkost lidskosti
zahání žlutavý déšť ze stromů
-snad uvidíme po zimě
příští jaro kvést.