Simon řekl Mlč.
A utichla svoboda,
Doslova a do posledního
Písmene Tvého deníku.
Kola parníku do neznáma se točí.
Simon řekl Na kolena.
A praskaly páteře, zdi Tvé intimity.
Těhotné neteře už nevěří na pohádky.
Syn vojákem, špatným rodákem,
Když neumírá potichu.
Simon řekl Mluv.
A roznesla se kleveta
O posedlosti života po
Křídlech stěhovavých ptáků.
Klec bez dvířek se houpá
A ta holka hloupá také.
Simon řekl Jdi.
A oni šli.
Do míru, klidu.
Mezi popravčí.
Bohužel máte pravdu. Simon všude, kam se jeden podívá.
Děkuji, jsem rád, že se líbí. Aspoň někomu. ^_^
01.10.2011 00:17:00 | Daya
wou wou wou, tohle je faaak dobrý. to je tak dobrý že si to asi přepíšu do svýho sešitu s oblíbenou poezií .tleskám a st
29.09.2011 19:22:00 | chicacheca