Vyznání papíru

Platonicky a silně
Ohněm a ledem
Tě ničím a směju se
Své neschopnosti milovat
Nikoho kromě odrazu
Které mi každé ráno
Vrací žárovkami osvícené zrcadlo
Co šeptá
Že jsem nejkrásnější
Po propařené noci
S kruhy pod očima
Modřinami po těle
A kamarádkou hanbou
Mrskající moji mysli výčitkami zas a znova
Pro oheň
Stravující všechny okolo

Jednou bych chtěla napsat
Jak je moje srdce rozervané na kusy
Kvůli tobě
Chtěla bych pochopit
Proč mě máš rád
A já tebou pokaždé vytřu podlahu
Postavím přede dveře
Do fronty čekatelů

V zrcadle už mám vypálené tečky
Od žhavých pohledů
Co doutnají touhou
Touhou konečně opravdu milovat
Tebe nebo klidně jeho
Psát si vaše jména po rukou
A nebýt obklopená lidmi
Přesto sama
Jen se zrcadlem
V kapse uválených džín
Ze včerejší noci