Oko do duše
Oko do duše
Dívám se kamsi sama v sebe,
až do podstaty mého já,
různými životy mě vede
a oblázku se podobá…
Dívám se v jemněhebkou krásu
a nenacházím žádný stín,
jen slunce vyšlé z dávných časů
v světlém oparu mlhovin…
Dívám se, toužím znát kontury
a číst z nich, kudy mám se dát,
je zřejmé, že nás kdosi spojil,
umíme spolu rozmlouvat?
Dívám se…
snad pro zítřek stačí
jen obyčejně milovat…
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
znám obraz v mlze, bez kontury
možná číš, co nemá dno
či struktura jen kmene kůry
kam datel klove naprázdno
ten obraz vtáh mě ve svá krásna
kde procházím se potajmu
však při svítání z čista jasna
v mlžnou propadám se tmu
***
Jiří
04.10.2011 22:33:00 | j.c.
Já hlavně tě v hlavě vidím a slyším hlas
je fajn navštívit jih a zjistit jak tam zraje klas.
Něžná báseň i autorka :-)
04.10.2011 17:56:00 | Danger
