Jsem nešťastná,nebo šťastná

Nikdo mi nemůže pomoci,
na balkoně zírám do noci.
Nebe poseté hvězdami,
měsíc přímo nad námi.
V dálce moře přelévá vlny
s vodou to skvěle umí.
Chtěla bych být tou vodou,
objímat všechna ta těla,
loděmi které po něm plavou,
měsícem který se v hladině zhlíží.
Dnes a denně bych to chtěla být,
vnímat od slunce na hladině třpyt
a podvodvodní svět ctít.
Nemít mozek který zrazuje,
mé konání stále svazuje.
Ohlížím se stále na druhé,
někdy to moc bolí,
chtěla bych být v tom moři solí.
Ne ji mít v očích
ronit slané slzy.
Vždyť život končí tak brzy.
A já se chci radovat
chci šťastně žít,
jako ty vlnky v nich měsíční třpyt,
jako nejdražší drahokam září,
to vše chci mít ve své tváři.