Návštěvnost
Prosím čtěte
Prosím čtěte
Tohle není báseň je to realita
naše Země se blíží k zániku
nejsem zastánce žádného náboženství
ani se striktně nepřikláním k žádným kategorickým
směrům filosofie
Fakta jsou ale nepopiratelná
Nebojím se smrti ale umírání jak svého
tak bližních i celé planety
Věřím ale v energii-v energii lásky
Chci Vás poprosit abyste každý podle svého srdce
a citu a možností
ode dneška vnímali vědomě svůj život a život všeho na Zemi
Abyste se napojili na energii země
a dělali vše s neustálou myšlenkou na Zemi na ekologii
a denně děkovali a omlouvali se matce Zemi
stačí dát do květináče s kytkou vonnou tyčinku,křišťál nebo pírko,nebo v parku dát ke stromu kamínek a pohladit ho,vzít pár jablek a kaštanů do lesa,večer si představit že držíte Zemi v dlaních a soucítit s ní...
I totální zatvrzelci se mohou alespoň zamyslet nad tím jestli třeba neuklidí kus lesa nebo parku...
A dělejme konečně to co chceme...
Nenechte mě v tom protože já nikoho z Vás neopouštím...
Zkusme teď jít všichni do sebe do tmy svého nitra a tam najít řešení a jestli dojde k nejhoršímu tak za tmou je světlo...hlavně se nebát protože materie je i tělo a možná ho budeme muset oželet...ale nebojte se nikdo to co je pak se nedá vypovědět...
Najděme pravdu a cestu uvnitř svých srdcí....
Asi sem nestihnu dát některé básně o které jsem se chtěla podělit ale byly vesměs o přírodě a o lásce a vděku který k ni cítím...
Ať už jsem kým jsem jedině v přírodě jsem šťastná....
Posílám sílu,lásku a velkou dávku odvahy odpoutat se a konečně žít...
naše Země se blíží k zániku
nejsem zastánce žádného náboženství
ani se striktně nepřikláním k žádným kategorickým
směrům filosofie
Fakta jsou ale nepopiratelná
Nebojím se smrti ale umírání jak svého
tak bližních i celé planety
Věřím ale v energii-v energii lásky
Chci Vás poprosit abyste každý podle svého srdce
a citu a možností
ode dneška vnímali vědomě svůj život a život všeho na Zemi
Abyste se napojili na energii země
a dělali vše s neustálou myšlenkou na Zemi na ekologii
a denně děkovali a omlouvali se matce Zemi
stačí dát do květináče s kytkou vonnou tyčinku,křišťál nebo pírko,nebo v parku dát ke stromu kamínek a pohladit ho,vzít pár jablek a kaštanů do lesa,večer si představit že držíte Zemi v dlaních a soucítit s ní...
I totální zatvrzelci se mohou alespoň zamyslet nad tím jestli třeba neuklidí kus lesa nebo parku...
A dělejme konečně to co chceme...
Nenechte mě v tom protože já nikoho z Vás neopouštím...
Zkusme teď jít všichni do sebe do tmy svého nitra a tam najít řešení a jestli dojde k nejhoršímu tak za tmou je světlo...hlavně se nebát protože materie je i tělo a možná ho budeme muset oželet...ale nebojte se nikdo to co je pak se nedá vypovědět...
Najděme pravdu a cestu uvnitř svých srdcí....
Asi sem nestihnu dát některé básně o které jsem se chtěla podělit ale byly vesměs o přírodě a o lásce a vděku který k ni cítím...
Ať už jsem kým jsem jedině v přírodě jsem šťastná....
Posílám sílu,lásku a velkou dávku odvahy odpoutat se a konečně žít...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
To dnešní generace neumí, ta jen mobily, auta, tablety, fety, alkohol, cigára a nic jiného ji nezajímá. Stará generace, to bylo jiný kafe, ti žili podle přírody a počasí.
29.02.2024 19:29:04 | Paulín
há, já to nemyslel jak to myslíš ty já to myslel.....hm tý jo...jak sem to vlastně myslel?
18.10.2011 17:57:00 | ECHO PARAZIT
i ty jeden kulišáku ty bys splýval pod záminkou jakoukoliv!Mám tě prokouknutýho:-)))
18.10.2011 17:34:00 | la loba
Chci splynout v jedno tělo s la lobou a cítil bych se bezpečněji.
18.10.2011 17:32:00 | ECHO PARAZIT
To, že to tady stojí občas za hovno je sice pravda, ale někdy je to i dobré. Nebuď takový pesimista. A stihneš ještě mraky věcí. Když budeš chtít. Tak chtěj!!!
10.10.2011 18:27:00 | umělec2