¨
Za tvoji ryzí vřelost k lidem,
jimž verši krášlíš šedé dni,
nechť se tvá mysl nasytí klidem...,
alespoň na den... ... ...
Se rozhlédni...
Tvé vlastní síly, s tebou by švihly...!
Sálat však nepřestaň, jen zvolni krok...,
pak zase svolej ty svoje živly,
do sebe vpusť jejich čerstvý tok:
Částice spektrální, náboje mlunné,
sluneční vítr i hvězdný prach,
oheň i vodu, noci, dny slunné,
z éteru pěnu... i z mléčných drah.
děkuji za ta slova básně
a díky, že Ty vzpomněl sis
potichu, dneska nehalasně
i trochu smutně, trochu šťastně
načínám další roční spis
/ je kyselý...a má i říz.../
moc jsi mě potěšil - upřímně a mile...:)
11.10.2011 19:03:00 | šuměnka