V dešti rozpuštěné vlasy

Občas v dlaních zní perly,
hudba zítřků..

Světu klečím u kolenou,
v propletení
Sama..jsem tu znova
Hra života mi otevírá mysl
Vzpomínky dávné
..jsou stále stejné
každý život..doufám v konec

Nechat všechno odejít
Do svých vlastních hlubin
se potopit
Jak z toho ven, když..
usínám ve svých nadějích
Připoutaná do krásy,
lítostivá v krutosti, co vidím
Chtít vzít víc té bolesti,
v nic ji rozpustit..
Láskou, světlem..
povídat si s archandělem

Třeba proč teď a tady jsem,
proč chci žít ten podivný sen
Co umírá mi v náručí každé ráno
Máš nějakou odpověď
..drahá mámo ?