blues otáčivých dveří...

Anotace: jak jinak...o ní...

seděl jsem na koženém divanu
v atriu jednoho pařížského hotelu
proskleným stropem pronikaly lechtivě
paprsky podzimního slunce
avšak žár zůstal venku
a já si promítal obrázky na duhovce
o jedné holce
kterou jsem potkal poblíž Marakéše
v písečných dunách
co se vlnily horkým vzduchem jako moře...

stáli jsme jen tak vedle sebe
s její tváří si pohrával úsměv
a mne při pohledu na ni
maně napadly verše jedné básně
o zbožné kráse
něze v očích
a světlech sympatie...

pootočila hlavu a řekla jen
díky mládenče
a vypařila se...

otočné dveře vydaly vzdech
podobný bluesové kytaře...

zvláštní
měli jsme se totiž potkat
ještě několikrát...

později
na francouzské riviéře
plul jsem lodí
a zapisoval cosi do adresáře
když jsem ji spatřil jak mává rackům
a sotva stačil zavolat
sejdem se večer v baru Sampdorie...

bylo už hodně po půlnoci
když vešla do téměř prázdného sálu
v jukeboxu začalo hrát
snad cosi z hříšného tance
mě to zvedlo ze židle
rozběhl jsem se po kruhovém parketu
a přistál před ní na kolenou
s tichou výzvou...

když jsme dotančili
řekla zas jen
díky mládenče
a vypařila se...

dveře se zavrtěly
a vpustily dovnitř další z tónů
jako od Johna Coltrana a Milese Davise
Kind of blue....

a pak najednou
stála za mnou
objala mne
a šepla do ucha
jsem živá
jen díky Tobě....

větrný vír se prohnal dveřmi
a utvořil kolem nás kruh
to však neznamenalo
že bychom byli sjednoceni...

zajel jsem jí rukou do vlasů
bradu podepřel palcem
dotkli jsme se špičkami nosů
dveře se roztočily šílensvím
a už se schylovalo k polibku
když se usmála
a řekla děkuju...

víte
zázrak nemusí být nutně
nějaká bombastická událost
lidé na něj mohou přijít a nebo také ne
to na jeho podstatě nic nemění…

pokud by vzlétl dům
kdekdo by to považoval za zázrak
ale pokud uvidíte vylítnout do vzduchu list
za úplného bezvětří
je to to samé
jen v tom zázrak nespatříte…

i když uvnitř všechno řinčelo
Sapere aude
používej svůj rozum
já to uviděl
měl jsem jej před sebou
vzal jsem ji za ruku
a prošli jsme spolu těmi dveřmi
plnými spadaných listů
do jiných světů...