Už nevěřím...

Už nevěřím...

Anotace: nadávno sem napsala Levandule svou báseň o naší snaze pomoci jednomu bezdomovci. O svém zklamání. Tahle je o stejném člověku...

Uvěřil jsem.
Že zlomíme protivenství osudu
a smůlu lepící se na paty,
i nepravosti nezákonných zákonů.
Uvěřil jsem
ve snahu všechno napravit.
Uvěřil jsem ve schopnost
zrodit se z popela
zrady,
podvodu,
neštěstí
a smůly.

Svou víru jsem přetavil
v pomocnou dlaň a záchytné lano,
šel jsem proti větru
a smál se pochybovačům.

Uvěřil jsem
a pozvedl Tě z hloubky
neexistence
na palubu korábu
jménem Budoucnost.
Do zad Ti poslal
čerstvý vítr
naděje
a důstojnosti.

Uvěřil jsem,
že dokážeš znovu
vystoupit na můstek
a řídit svůj život
.
.
.
Už nevěřím.
Autor G.P., 13.10.2011
Přečteno 434x
Tipy 21
Poslední tipující: Javavia, isisleo, Mbonita, CULIKATÁ, Severka, Donne, labuť, Levandule, Žqáry, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

o o, trpka zkusenost :(... ale cenna

13.10.2011 20:59:00 | janewe

..myslím, že když (nebo spíš..až jednou)..
..zmizí příčina..
..zmizí i důsledek..

13.10.2011 20:16:00 | isisleo

Já vás v tomhle strašně obdivuju, že i přes vlastní starosti dokážete tolik dát...:) I když to nakonec nedopadlo, tak to dobro z vás ve světě zůstane a bude se k vám rádo vracet...:)

13.10.2011 18:13:00 | Severka

Znám je, znám je dobře ... protože vyšli z našeho druhu ...
/ mnoho z nich jsem poznal zblízka, dlouho a osobně .../

***- ... ale jsou jiní, ... jak jiní není pro nás sešrotované věčným bojem o životní jistoty již pochopitelné ...

protože zvolili nic neřešící, ze dne na den přežívající ... nejistotu ...
/ a více méně jim nevadí a vyhovuje ... /

- a podle toho jak jsou zasaženi tou "jinou zkušeností" ...
blíží se více generálním pojetím života vyšších zástupců fauny ...

což je vlastně hlavní evoluční směr,
tak že pokud si ho zvolili nemáme žádný pádný argumenty jim pomoci, odnaučit a vysvětlit že je to špatně ..
jenže druhá strana mince je, že oni musí po něm jít sami

my jsme prostě jinde ...

***- a pomáhat jim je k ničemu, protože jídlo, a teplý bezstarostný pelech jak víme z přírody,
bytosti jen odnaučí lovit a přežít .. ...

13.10.2011 17:19:00 | HarryHH

Je těžké pomáhat tam, kde nakonec není zájem a chuť něco měnit. Jste skvělí oba dva, Ty i Levandulka a Vaše srdce jsou na těch správných místech.

13.10.2011 16:20:00 | labuť

Pavle, bylo to dlouhé a náročné období, dali jsme vše, co jsme mohli... a leckdy i nemohli... Moc si Tě vážím za vše, co jsi pro něj vykonal. On to neocení, jak jsme (pozdě) zjistili... Ale já si právě i této situace budu navždy vážit, zachoval ses jako skvělý člověk, pravý muž a kamarád. Je to další z mnoha úhlů Tvého lidského já, pro který si Tě velmi vážím a vždy vážit budu... :-***

13.10.2011 16:08:00 | Levandule

No, právě stejný názor jsme zastávali i my, když jsme se rozhodovali, zda pomoct, či ne. Ovšem ten člověk totálně zklamal. Není schopen se jakkoli zasloužit o všechno, co od nás (a našich přátel) dostal - byt, stravu, cigarety, zařízení bytu. Na oplátku se měl jen postarat o malé hospodářství, což je jeho specializace (prý)a samozřejmě o svoje bydlení - bylo potřeba vymalovat a pár drobností. Vlastně nedělá nic a tím se - bohužel - vrací zpět na ulici...

13.10.2011 15:53:00 | G.P.

... možná je to úplně mimo... jen mě to napadlo, že každý víme, že existuje teplá, čistá peřina v měkké posteli, ale některým lavička na nádraží sedí víc... v nitru své duše vědí, že mohou existovat jinak, ale je to v hlavě. Jen můj osobní názor./Beru, že se nedá měřit podle stejného metru všem, nikdy neházím všechno do jednoho pytle/

13.10.2011 15:34:00 | Žqáry

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí