Dvacet dva
Dvacet dva
Anotace: .............
Léta stále kapou
jak kapky deště
v podzimním slunci
zrcadla mé duše
jen stárnu
je to ošklivý pohled
na stále větší vrásky
cítím se sám
nemilovaný v tomto světě
vytvořeném z betonu
co nyní
sedím v prázdném pokoji
v depresi
po dlouhé době zase píši
není to optimistický
je to jen výkřik s pláčem
a jen v hlavě
stále se mi opakují
dvě slova
dvacet dva
brzy se stanu
jen co přijde ten den
chlapcem
který není šťastný
hraje jen divadlo
v tomto světě
role střída jak potřebuje.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Ale tož, teprve zraješ. A když nešedivíš, je to v pohodě. Celý život před tebou, tak úsměv a další báseň ;-).
17.10.2011 22:14:00 | Berry
Neber si to tak... Muži nestárnou, muži zrají jako víno. ;o)
15.10.2011 13:18:00 | Kristine Clary-Aldringen
