Dvacet dva

Anotace: .............

Léta stále kapou
jak kapky deště
v podzimním slunci
zrcadla mé duše

jen stárnu
je to ošklivý pohled
na stále větší vrásky
cítím se sám
nemilovaný v tomto světě
vytvořeném z betonu

co nyní
sedím v prázdném pokoji
v depresi
po dlouhé době zase píši
není to optimistický
je to jen výkřik s pláčem
a jen v hlavě
stále se mi opakují
dvě slova
dvacet dva
brzy se stanu
jen co přijde ten den
chlapcem
který není šťastný
hraje jen divadlo
v tomto světě
role střída jak potřebuje.