Čekání

Čekání
proměnilo mou duši
v houbu

nasávám

pocity

hudbu

život

s intenzitou šílence
který nikdy nemá dost
snažím se
trhat jablka
z těch nejvyšších větví
s těmi nejpřízemnějšími pohnutkami
se stále ubývající silou

rok od roku
trhám ty jablka z nižších větví
a na ty vysoké už ani nedohlédnu

čekám

kdy na mě konečně dojde

s tím nákladem obyčejnosti

který mi možná vezme básně
a jistou zvláštnost

ale dá mi stokrát plněji

než dokážu cítit

dá mi život

který nebude můj

a přesto víc

než můj vlastní