Zář slunce

Dnes ráno tvá zlatá záře,
mě něžně pošimrala na víčkách,
to tvé zlaté vlasy bez polštáře,
rozpuštěné večer při svíčkách.

Jako slunce mě hladí paprsky svými,
tak tvoje vlasy hladí tváře mé,
ruka má náhle sama píše rýmy,
tak vznešené a snad i upřímné.

Však otevřu oči náhle,
vše byl jen pouhý sen,
paprsky slunce táhlé,
vítají další zimní den

a lůžko vedle prázdné,
tichá a pustá samota,
zavírám oči, slunko zhasne,
další pracovní sobota ...