šít jehlou nit
šít jehlou nit
básník odpočívá
čeká na měsíc
až křídly úplňku
probudí sovu
zahouká slabounce
aby vzbudila jen ty
o kterých se mlčívá
tak se někdy stane
že zůstane noc
úplně neslyšná
jako pantomima
po které se tleská
němými ústy
a ústy nasliněné
konce střapců
z jehličí
skrz hlavičky orionu
stáhnout okamžik
do nových veršů
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Carpe diem, básníku. Jsem jako moje básně, a přesto tak málo jim podobná. Básně by se někdy neměly zveřejňovat, neboť příliš..příliš zobrazují básníkovo nitro. Zobrazují ho, protože do nich vkládá svůj cit. A když v nich je cit, potom i celá básníkova duše... Občas slavím i Novej rok, ale proč jen jeden den v roce? Dá se slavit celý život až do němoty něčích ideálů... Ale je to i můj případ? Kdoví.
Možná ani nenosím krátký sukně :-) Třeba se snažím dělat věci jinak, řekněme líp.
30.12.2006 13:10:00 | Jasmin de Paris
