Návštěvnost
Smutek na návštěvě
Smutek na návštěvě
Už je tu zase. Ten Host.
Nikoho jsem nezval,
přece přišel. Nezaklepal.
Všudybýlek a samorost.
Hlasitý pozdrav se ozval
a já ho musel pustit dál.
Tak jsme tu teď oba.
Chce si povídat,
ale já nemám, co bych řek´.
Zmítá mnou zloba;
zas bude hodiny vyzvídat.
Kam vylít mám ten vztek?!
Sedí si v křesle, zašklebeně,
vyčítá, spílá a nadává.
Je to jak rány tlustou holí.
A nejmíň posté mi připomene,
že ty rány, co život rozdává,
někdy dost kurevsky bolí.
Nikoho jsem nezval,
přece přišel. Nezaklepal.
Všudybýlek a samorost.
Hlasitý pozdrav se ozval
a já ho musel pustit dál.
Tak jsme tu teď oba.
Chce si povídat,
ale já nemám, co bych řek´.
Zmítá mnou zloba;
zas bude hodiny vyzvídat.
Kam vylít mám ten vztek?!
Sedí si v křesle, zašklebeně,
vyčítá, spílá a nadává.
Je to jak rány tlustou holí.
A nejmíň posté mi připomene,
že ty rány, co život rozdává,
někdy dost kurevsky bolí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Život je pes...nemluví a kouše bez varování.
21.04.2006 13:32:00 | Kyle
Bomba, přesně tak se cítím..úžasně vnitřní!!100%!!
26.02.2006 15:05:00 | Peta 2
Kurva (sorry, dostalo mě to) výstižné. Zrovna mám takovej splín, hárá mi nitro a tohle vyjádření bylo špica...
26.02.2006 12:34:00 | Buližník
moc pěkné....více smyslná básnička...dá se pochopit i metaforicky 100
26.02.2006 11:46:00 | airelle
Je tak nádherná, tvoje básnička, … znám to také, člověk neví, jak se ho zbavit. 100
26.02.2006 11:36:00 | janewe